Legenda o Modrém a Žlutém
čtvrtek 23. října 2008
Panáčci v Moravském krase
Protože je Blansko srdcem Moravského krasu, rozhodli se panáčci, že navštíví Punkevní jeskyně. Tato návštěva jim pořádně zamotala osudem. Co se nestalo! Žlutý ztratil cestu. Z veľkej paniky začal volať o pomoc vo všetkých svetových jazykoch. Keď sa už panáčik lúčil so životom, započul: "Je tu niekto?" Srdce Žlutého poskočilo radostí. Ještě netušil, že mu tato událost změní život od základu. Před ním ve světle svítilny stála překrásná Růžová panenka. Z počiatočnej vďaky za záchranu sa vyvinula láska. Vo svete eTwinningových panáčikov platí, že pokiaľ je láska dostatočne vysoká, vznikne z toho nový panáčik. Takto vypadá rozmnožování mezi nimi. A jinak to nebylo ani s našimi panáčky. Co myslíte? Zůstal Žlutý panáček se svou novou rodinou v Moravském krasu, alebo bude modrý eTwinningové posolstvo šíriť ďalej sám? Hádejte!
Žáci ZŠ a MŠ při zdrav.zař. Klimkovice jsou TADY"
ZA NÍM HOLKA V MODRÉM TRIČKU
MAJÍ SI CO POVÍDAT
KAŽDÝ Z NICH JE TADY RÁD
Photo Story ...
Modrý a Žlutý na Dvořákově gymnáziu v Kralupech nad Vltavou
Ve čtvrtek ráno přijeli oba panáčci do Kralup nad Vltavou. Potkali se tu se studenty Dvořákova gymnázia, kteří jsou čile zapojeni do celoevrospkého programu eTwinning. Uvítali je tam velkými nástěnkami s prezentacemi svých projektů a cest. I ostatní studenti měli možnost dozvědět se více o eTwinningu, protože nástěnky byly a budou volně přístupné na chodbách pro všechny.
Na nástěnkách panáčci viděli fotky z návštěvy Prahy, Marseille, z výroby vánočních dárků a práce na počítačích. Studenti po zhlédnutí nástěnek vypadali také šťastně, což jsme poznali z jejich nadšených úsměvů. Možná to bylo také proto, že každý student obdržel kromě letáčku s popisem eTwinningu také bonbon.
Panáčci viděli moderní způsoby výuky na Dvořákově gymnáziu, vybavení jednotlivých učeben (počítač s dataprojektorem), vybavení odborných učeben a moderní čipový systém.
Všichni, tedy my a panáčci, jsme se nakonec společně fotili před nástěnkami eTwinningu a před školou. Panáčci se s námi dokonce zúčastnili práce na projektu o historii naší školy a Kralup, včetně práce s kronikami naší školy (od roku 1923) a zpracovávání historických fotek spjatých s naší školou.
Modrý & Žlutý na Hálkové v Olomouci
Protože jsou Žlutý a Modrý, tak jsme si řekli, že se jim bude nejvíc líbit v našich nových jazykových učebnách - žluté a modré. Měli jsme pravdu. Moc se jim tam líbilo, ale vůbec jsme netušili, že se jim nejvíce zalíbí naše koše na třídění odpadu - jak jinak než žlutý na plasty a modrý na papír. Po vydatné svačině, kterou jsme jim přichystali, se rozběhli podívat po naší škole. Vzbudili velkou pozornost a neustále byli obklopeni davy zvědavců. Po chvilce jsme si ani nevšimli, že nám oba chybí.
Po krátkém hledání jsme nakonec museli vyhlásit školním rozhlasem pátrání. A hádejte, kde jsme je našli?! Když naši malí druháčci poctivě třídili plastovou láhev a papírový ubrousek od svačinky do žlutého a modrého koše, nevěřili svým očím!! Žlutý a Modrý v klidu odpočívali mezi papíry a plasty. Mysleli si, že jsme po ně vyrobili k odpočinku po dlouhé cestě z Čelákovic a namáhavé procházce po Hálkové žlutý a modrý domeček. Tak jsme je nechali, ať si klidně pospí. Aspoň budou mít na nás Olomóčáky klidnou vzpomínku.
>>> Se žlutomodrým pozdravem posíláme Žlutého a Modrého do Klimkovic! -Hálkova z Olomouce <<<
Modrý a žlutý v Čelákovicích
žlutý, modrý s hvězdičkou.
Budem s nimi kamarádit
a budeme si spolu radit.
V zeměpise radit můžou,
po Evropě cestují.
Barva školy se jim líbí,
modrá s žlutou k sobě ladí.
Radnice je taky super,
muzeum je zaujalo,
koupili si pohlednice,
nasadili čepice .
Odjet už však museli.
Do vlaku pak nasedli,
zamávali čepičkou
modrý žlutý s hvězdičkou.
Moc jsme se na Vás těšili. Jaká byla cesta?
No, docela dobrodružná. Když jsme přijeli do Čelákovic, ocitli jsme se před modrožlutou budovou. Mysleli jsme si, že jsme konečně na místě, protože jsme věděli, že čelakovická škola je modrožlutá. Vešli jsme dovnitř, ale jaké bylo naše překvapení. Místo obrázků, výkresů, map atd. jsme viděli jen plné regály jídla a různého zboží. Žlutý, který má vždy plno humoru, prohlásil, že si aspoň koupí rohlíky a šunku, protože jsme se ocitli v prodejně Albert.
V pokladně nám poradili kam máme jít. Bylo to docela blízko, hned za rohem. Byli jsme uchváceni, protože škola je v našich oblíbených barvách – žlutá a modrá. Vešli jsme dovnitř. Moc se nám tu líbilo. Na chodbách jsme viděli spoustu krásných výkresů a potkávali jsme jen samé hodné děti. Proto jsme se rozhodli, že se staneme jejich patrony.
To je fantastické.