Modrý & Žlutý na Hálkové v Olomouci

Za sedmero horami, za sedmero řekami a sedmero paneláky nachází se krásné hanácké město Olomóc. A to nélepši, co v Olomóco je, je naše jazyková škola Hálkova.

Jednoho krásného deštivého dne se u naší školní brány objevily dva záhadné žlutomodré stíny. Zaklepaly, brána se se skřípěním rozskočila na tisíce malých kousíčků a pak jsme JE uviděli... Byli to ONI - Žlutý a Modrý. Celá škola se na ně seběhla podívat. Jeden přes druhého volali: ,,Comment vous-vous appelez?" ,,Kak vas zavut?" ,,Welcome!" ,,Soyez le bienvenus!" ,,How are you?" ,,Willkommen!" ,,Dobro pažalovať!" ,,Quelle votre nationalité?" Ikdyž jsme zjistili, že každý mluvíme jinak, a přesto si všichni rozumíme, stejně jsme nakonec zvolili češtinu.

Protože jsou Žlutý a Modrý, tak jsme si řekli, že se jim bude nejvíc líbit v našich nových jazykových učebnách - žluté a modré. Měli jsme pravdu. Moc se jim tam líbilo, ale vůbec jsme netušili, že se jim nejvíce zalíbí naše koše na třídění odpadu - jak jinak než žlutý na plasty a modrý na papír. Po vydatné svačině, kterou jsme jim přichystali, se rozběhli podívat po naší škole. Vzbudili velkou pozornost a neustále byli obklopeni davy zvědavců. Po chvilce jsme si ani nevšimli, že nám oba chybí.

Po krátkém hledání jsme nakonec museli vyhlásit školním rozhlasem pátrání. A hádejte, kde jsme je našli?! Když naši malí druháčci poctivě třídili plastovou láhev a papírový ubrousek od svačinky do žlutého a modrého koše, nevěřili svým očím!! Žlutý a Modrý v klidu odpočívali mezi papíry a plasty. Mysleli si, že jsme po ně vyrobili k odpočinku po dlouhé cestě z Čelákovic a namáhavé procházce po Hálkové žlutý a modrý domeček. Tak jsme je nechali, ať si klidně pospí. Aspoň budou mít na nás Olomóčáky klidnou vzpomínku.

>>> Se žlutomodrým pozdravem posíláme Žlutého a Modrého do Klimkovic! -Hálkova z Olomouce <<<