Neočekávaná návštěva na ZŠ Třemošnice :-)

Příběh modrého a žlutého v Třemošnici

Bylo nebylo jednoho krásného dne spadli z nebe (nebo, že by to byla vlajka EU, možná) na zem dva panáčkové. Jeden modrý, druhý žlutý. Nevěděli kde jsou, tak šli na městský úřad, vzali to přes knihovnu(tam je info kancelář, víte?) a zjistili, že jsou v Třemošnici.Šli šli podél Zlatého potoka až přišli ke škole. Zalíbilo se jim povolání učitelů, tak to ten den vzali za ně.Zastupovali v 9.A.Vzali to od českého jazyka přes fyziku až po matematiku.Malý zádrhel se ale našel.Bylo to při hodině přírodopisu.I přes veškerou snahu ,,učitelů“, jsme nemohli pochopit, co je to masív.Hodina byla namáhavá na přemýšlení,a přemýšlení bolí,víte?Později jsme si ulevili při psaní na počítačích.Odpoledne na nás čekala burza škol, kam nás naši noví kamarádi doprovodili. Jůj,to se žlutý s modrým bavili,jak pro nás byly střední školy španělskou vesnicí.To byste koukali,jak jsme se snažili poslouchat a zalíbit se zástupců našich budoucích škol.Však i paňáčkové kouleli očima . Nejen my, ale i oni přemýšleli, co s námi do budoucna bude. Ale někteří si vybrali.(možná :-D).Když už měla burza končit, panáčci si posteskli:,,Kam půjdeme na noc?“Všechny děti napadlo to samé:,,Budeme s vámi spát ve škole!“vykřikli téměř jednohlasně. Hned všechno začali chystat .Děti si donesly z domova spacáky, karimatky a další potřebné věci.V šest hodin se sešli a hned začali točit do videozpráv.Později jsme se spojili s paní ambasádorkou eTwinningu-paní Ivanou Brabcovou a vyměnili si s ní pár pozdravů.Líbilo se nám a hlavně našim kamarádům,že paní Ivana má smysl pro humor,a proto to byl dobrý start do světa eTwinningového maratonu.

Najednou začali modrý se žlutou špekulovat:,,Copak budete dělat všichni všechno?Ne,máme nápad.Rozdělíme se do skupin.“Jedna skupina začala vyrábět podobizny naší významné návštěvy žlutého a modrého panáčka.Druhá dělala fotostory, třetí napsali vzkaz na blog do knihy návštěv a poslední se podílela na výrobě plakátu.My jsme psali tento příběh.A chcete vědět,jak to bylo dál pod taktovkou žluté a modrého?

Večer byl plný zábavy a soutěží. Hráli jsme vybíjenou,twister či jiné hry.

Dokonce došlo i na zpěv.Ty zpívali,jak rození zpěváci.To víte,nabrali zkušenosti po celé EU.Těsně předtím,než jsme šli spát na nás čekala bojová hra.On se nám ten modrý s tou žlutou schovali.Nebo že by šli s kantorkami?Asi jo.Jde se na věc.Bojová hra začala.Děvčata šla vystrašená,jelikož tu strašilo v podobě pánů učitelů.Proto šli v doprovodu chrabrých a statečných chlapců a modlili se k řece Doubravě,která proslavila údolí našeho města legendami.Po zdolání hry zalehli žáci,tedy my do svých spacáků.Schválně jestlipak víte,jakou barvu spacáku měl modrý a žlutá.To byste neuhodli,byla to přeci žlutá a modrá.Jeden z panáčků měl přání,abychom mu vyprávěli o městě.Jeden z nás začal s vypravováním.,,V našem městě ,jak už víte,se nachází základní škola a střední odborné učiliště.Okolo školy se rozléhá sportovní areál,mimo jiné i koupaliště.Naše město má také pěkné náměstí, .S kašnou uprostřed náměstím,knihovnou,informačním centrem, ,galerií a radnicí okolo jak jste se už jistě mohli přesvědčit.Moderní.Jsme přece mladé město-výstavbou i věkem obyvatel.Ale vraťme se k náměstí.Také tu je mnoho obchodů ať už s oblečením nebo s potravinami.Třemošnice je obklopena chráněnou krajinou oblastí Kaňkovy hory,na jehož vrcholku se tyčí hrad Lichnice.Já mám své městečko rád,doufám že se vám také bude líbit.“tímto ukončil vyprávění.Ráno se s námi panáčci rozloučili,protože spěchali na prohlídku jiných měst.Na své kamarády stále vzpomínáme.